Janáčkova Její Pastorkyňa se mě drží po celý život. Nejdříve jako bezedná studnice zážitků a poznání, a později inspirace či přímo materiál k mým vlastním skladbám. Nyní, zcela podle přísloví „co se škádlívá, to se rádo mívá,“ jsem z ní vzal kvartet „Každý párek si musí svoje trápení přestát“ a zasadil ho do kontextu, jenž z něj vytváří jakýsi ironický komentář či přímo škleb.

Oním kontextem je totiž manifest americké organizace National Organization for Marriage brojící proti legalizaci registrovaného partnerství. Útržky textu tohoto manifestu v elektronické stopě skladby jsou doprovázeny opět Její pastorkyní (tentokrát ovšem ve formě více či méně zdeformovaných nahrávek této opery) a zároveň také úplně jinými, cizorodými prvky.

Stejně jako tento manifest zcela jasně kohosi ponižuje a Jenůfa je postava ponížená v podstatě od začátku až do konce opery, i v mé skladbě na sopranistku nezbyl solový výstup. O to víc si ale ke konci nad svým trpkým osudem zavzdychá...