V kontrastu k tomu stojí osobní vyprávění kněze, pro kterého jsou právě Vánoce tím nejbolestnějším obdobním v roce, kdy si naplno uvědomuje, že je bez rodiny a sám a tím nejlepším dárkem je pro něj setkání s blízkou osobou, se kterou může být jen obyčejným a unaveným člověkem. Do hry jsem promítla i historický kontext 25. prosince v souvislosti se třemi významnými osobnostmi, pro které bylo význačné velké sebeobětování. Boží hod vánoční je totiž dnem, kdy se narodila Milada Horáková, zemřel Karel Čapek a Jozef Gabčík se chystal na plánovaný odlet do Protektorátu. 

Slova kněze Pavla Moravce pak vystihují přesah těch prvních Vánoc směrem k nám, obyčejným lidem: "Ty skutečné Vánoce také nebyly načančané. Nepeklo se cukroví a nezkoušely se koledy. Nebyla to idylka s padajícím sněhem a ozdobenými stromky. Ve stáji páchl hnůj, byla zima a Josefa s Marií přepadla nejedna pochybnost, jestli je Bůh opravdu s nimi." A tak si na ty naše Vánoce přejme klid a mír v duši, ať už mají jakoukoli podobu.

učinkují: 
hlas – Rostislav Novák st. 
kontratenor - Jan Mikušek, Piotr Olech, 
housle - Matěj Vlk
viola - Ondřej Štochl
violoncello - Kamil Žvak