Wieliczka se svým solným dolem je tradicí zakořeněna už ve 13. století. V roce 2005 mne tato reálie inspirovala k vytvoření instalace, kterou jsem připravil pro polský pavilon Expo v Naganu. Jednalo se v podstatě o mnohakanálové ozvučení malého modelu této velké polské kulturní památky. Celé hodiny nahrávek velmi jemných, takřka neslyšitelných zvuků, které jsem pro tuto příležitost pořídil, zůstaly několik let ukryté - až do této chvíle, připraveny ke svému znovuobjevování...

Ambientní zvuky prostředí natočené kolem obce Wieliczka jsou součástí dlouhé série snímků, jimiž se snažím mapovat ty nejtišší zvuky přírody. Ve vztahu ke zvukům v solném dole pak vytvářejí prostorový kontrast - ty první pocházejí z uzavřeného prostoru v podzemí, druhé naopak z otevřeného prostoru nad ním. Vzájemně se prolínají a dostávají do konfrontací.

Skladba je jakýmsi zvukovým vstoupením do mých snů, v nichž se uzavřené prostory rozevírají jako hranatá krabice směrem k prostoru otevřenému a zase naopak - přírodní scenérie jsou projektovány do relací ploché divadelní scénografie.