26. března 2011 v 0:05 |

Andrea Dancer: Cloist(au)ral

0:00
/
0:00
Andrea Dancer: Cloist(au)ral
Andrea Dancer
26. března 2011 v 0:05 |

Andrea Dancer: Cloist(au)ral

Realizování zvukových procházek (sound walks) nám pomáhá ukázat na schizma mezi člověkem a světem. Jedná se o filozofické odcizení, jehož původ můžeme vidět už u Aristotela a které se stalo zdrojem smyslové nerovnováhy.

V této kompozici je tzv. ambientnímu zvuku dána stejná váha, jako mluvenému slovu. Je s ním zacházeno úplně stejně, jako kdyby se jednalo o mluvený jazyk svého druhu. Je “vpředu”, proto, abychom se pokusili posunout naše předsudky. Ve fenomenologickém slova smyslu hovoříme o vytváření prostoru v souvislosti s pohybem našeho těla, které se skrz tento prostor pohybuje. Prostor je tělem sledován a perspektiva poslechu se tak neustále proměňuje. V tomto smyslu můžeme o zvukovém procházení (soundwalking) hovořit jako o kom-pozici, přestože pak tento pojem nutně navazuje na tradiční pojetí dějin hudby.

Poslouchání během zvukového procházení se ale v podstatě vzpírá definicím zvuku či hudby. Stejně jako při všech živě prožívaných zkušennosti – i zde se jedná o obojí a žádnou zároveň. Jednoduše řečeno – je to “to, co to je, když jsme uvnitř”. Poslouchej tak, jako si nikdy do této chvíle neposlouchal. Jedná se vždy především o vybídnutí k aktivnímu poslechu.
Cloist(au)ral odkazuje k aktivnímu pozornému naslouchání uvnitř klášterů, míst odloučeného vnímání ticha a mlčení. Pohyb prostorem a časem se odvíjí podobně jako se pohybuje smyčec pohybuje po strunách violoncella – jeho energické gesto je zvýrazněno rezonancí nástrojového těla. Violoncellové improvizace Sarah Atkinsonové nám pomáhají v lepším “přenastavení” našich smyslů.

V průběhu několika měsíců jsem nahrávala stejná místa pražské Malé Stramy – pokaždé jiným způsobem, v jinou denní dobu a v jiných dnech v týdnu. Vlastní trasa procházení však byla vždy zachována.V tomto smyslu má kompozice lineární parametry v čase a vertikální v prostoru. To, co při poslechu objevujeme, jsou momenty jakési současné klášterní zkušennosti, izolovaného slyšení, koncentrace a meditace, které přelaďují naše tělo a sjednocují oblast vnitřního i vnějšího.

Takže – poslouchej tak, jako jsi nikdy dosud neposlouchal. A potom – poslouchej sám sebe, jak posloucháš...