V archivu Památníku Leoše Janáčka v Brně se skrývá výjimečný poklad: řada velmi malých zápisníků, do kterých si významný brněnský skladatel zaznamenával notový zápis útržků mluvené řeči každodenního života. Všechny tyto zápisky nápěvků mluvy byly zaznamenány v průběhu let 1904 až 1928 a jsou ojedinělými záznamy, zvukovými fotografiemi fragmentů akustického prostředí z doby dávno minulé. Tato Janáčkova “posedlost” může připomínat současnou praxi záznamu terénních nahrávek, ovšem v té době pořízených za pomoci tužky a papíru. Dávno před tím, než bylo k dispozici nahrávací zařízení. Současný skladatel italského původu Alessandro Bosetti se dlouhodobě zabývá hudebností mluveného slova a ve svém díle The Notebooks se pokouší vlastní řečí a také vlastním hlasem přivést zpět k životu akustické situace, které mohly být součástí procesu vzniku Janáčkových zápisků. Naslouchá světu skrze Janáčkovy uši, a umožňuje tak poslouchat svět skrytý v ojedinělém poetickém gestu, ve zvukovém pokladu Janáčkových zápisků nápěvků mluvy. Bosetti rekonstruuje imaginární realitu magické a tajuplné stopy a zpětně sleduje tradici “music anecdotique”, jejíž počátek lze hledat u slavného brněnského skladatele a dále pak v oblasti “music concrete” a tvorby skladatelů Luca Ferrariho a Pierra Schaeffera. Alessandro Bosetti strávil na počátku léta 2014 několik dní v Janáčkově archivu Moravského zemského muzea. Probíral se stovkami stránek a škrábanic v malých zápisnících Leoše Janáčka. Byl fascinovaný Janáčkovou posedlostí zapisovat melodické profily mluvené řeči. A není sečemu divit, těch zápiskůje okolo 10 tisíc. Bosetti se ale nesnaží o jejich rekonstrukci, nebo interpretaci. Nejde mu o imitaci kompozičního stylu Leoše Janáčka, nebo o oslavu jeho odkazu. Vybral si několik desítek nápěvkůa s jejich pomocí se pokouší evokovat pomyslnou cestu do doby dávno minulé. Realitu, kterou si můžeme na této cestě zkoušet zvukem vybarvit v našich představách.

V roce 2015 byla skladba oceněna na mezinárodní soutěži PALMA ARS ACUSTICA.