Evan Kent se zajímá o lidský hlas a téma zvukové krajiny jako o dvě oddělené entity. V jeho skladbě s názvem Antrophony č. I zkouší prozkoumávat mluvu jako snad nejčistější součást lidské zvukové krajiny. Texty, které tematicky souvisejí se zvukem, jsou řízeny různými typy dat z terénních nahrávek pořízených jak v Praze, tak v New York City, přičemž se pokoušejí vyjádřit doslova „krajinu lidské řeči“. Evan Kent vlastně zkouší procházet prostorem mezi dokumentárním záznamem a kompozicí. Krajina lidské řeči mu umožňuje pracovat s jazykem čistě na syntaktické bázi, jako kdyby slyšel čistou instrumentální nebo akusmatickou hudbu. Ale zároveň si uvědomuje jakýsi sémantický „vedoucí hlas“, v němž – jakkoliv abstraktním – se významy slov stávají opět relevantními.

Skladba vznikla jako součást rozsáhlého výzkumného a tvůrčího projektu CityGram, který byl započat v roce 2011 na akademické půdě New Yourk University (NYU). Pokouší se analyzovat, vizualizovat, mapovat a sonifikovat nevizuální jevy kolem nás za měřené zejména na oblast životního prostředí a to v podobě interaktivních digitálních map. V PremEdici Radioatelieru v dubnu 2015 zaznělo několik kompozic jako první pokus převést získávaná data do reálné tvůrčí podoby a to nejen za použití audiodat z New York City, ale ve spolupráci s pražským campusem NYU i z naší metropole.