Nejnáročnější na celé zahraniční misi je příprava, říká kapitán chrudimských výsadkářů

12. březen 2024

Přesně před 25 lety vstoupila Česká republika do Severoatlantické aliance. Jak moc se změnila podoba armády, konkrétně v 43. výsadkovém pluku Chrudim přiblížil tiskový a informační důstojník Pavel Pojman.

„Změnila se toho spousta. Nejvýraznější je výměna starých pušek vzor 58 za nové pušky BREN, které jsou ve standardu NATO, a ve velkém množství se proměnila technika. Nejčastější naše bojové vozidlo je Land Rover Defender 130 Kajman,“ říká Pavel Pojman a dodává, že některá technika v řádu jednotek kusů časovou proměnu přečkala. Třeba kulomety NSV a také legendární vozy Praga V3S, používané jako polní kuchyně.

Zahraniční mise

Už v roce 2000 se Česká republika poprvé účastnila nasazení v zemích bývalé Jugoslávie. Pak následovaly ještě Irák, Mali nebo Afghánistán.

Čtěte také

„Náročnost nasazení v zahraničních misích spočívá v přípravě. Když už jste v misi, tak plníte, na co jste byl připraven, všechno už je předpřipravené dopředu. Nejnáročnější jsou mise, kdy jste v daném místě první. Nevíte, na co se máte připravit, jdete do neznámého prostředí, to je to nejtěžší,“ vysvětluje Pavel Pojman. Mise jsou pak cennou zkušeností, která se následně aplikuje do dalšího výcviku.

Mladí mají problémy s fyzičkou

„Když jsem nastupoval do armády, tak u nás bylo poměrně standardní uběhnout tři kilometry za dvanáct minut. Dneska jsme rádi, když kluci a holky, kteří nastoupí, uběhnou dva a půl kilometru a mají to za heroický výkon. Čest výjimkám,“ dodává Pavel Pojman.

Jak náročné je výběrové řízení a kolik adeptů sítem neprojde? Mají záložáci proti profesionálům úlevy? Je o službu v armádě zájem? Poslechněte si v rozhovoru s Pavlem Pojmanem.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.