Z různých zdrojů k nám přicházejí různé zvuky a my se je snažíme pozorovat a zpracovávat ve zcela jiných souvislostech. V okamžiku, kdy si člověk uvědomí, že jakýkoliv zvuk je ve své skryté podstatě hudbou, objeví zcela nový svět, kde nehraje roli ani tak hudební vzdělání, jako spíš touha experimentovat, smysl pro improvizaci a humor.

V naší hudbě se nám černá zdá ve skutečnosti bledě modrou a bílá vlastně neexistuje (nebo je hnědá). Je to vlastně hudební surrealismus, kde platí: "U patníku je dál, než za horou".